Cestuje od roku 2009 - fotky a příběhy lidí, které potkal

12.7.2018  |  Cestování  |  Autor: Em

Před pěti lety se rozhodl všeho vzdát a jen cestovat. Dnes je Čína jeho 55. zemí.

Na svém blogu popisuje začátek svého příběhu: "Po pár letech od dokončení školy mě práce začala stresovat. Sezení u počítače a samé problémy. Věděl jsem, že je jen jedna možnost, jak z toho ven. Koupil jsem si nejlevnější lístek do New Yorku a doslova ode všeho odletěl!"

Ze začátku se zdálo, že jeho cestování moc dlouho nepotrvá, vzhledem k omezeným financím, které měl. Nakonec se ale vždycky našli lidé, kteří byli ochotni mu pomoci.

Rozhodl se tedy, že vytvoří projekt s jednoduchým názvem PEOPLEIMEET (v překladu: Lidé, které potkávám), kde bude sdílet jejich fotky a příběhy. "Pro sen jednoho člověka a svět bez hranic," jak sám říká. "Lidé, se kterými se setkáváme, pro nás mohou být zdrojem vědění a moudrosti. Žádná výuka není třeba. Vše, co musíte, je naslouchat."

 

 

V mojí zemi slouží instituce a právo pouze k tomu, aby zakrývaly těžké zločiny proti jejím občanům. Mnoho lidských práv bylo porušeno a existující sociální nerovnost demonstruje, jak naše vláda zavírá oči před problémy.

Bojíme se tohoto zkaženého vedení, které chce privatizovat celou zemi, žijeme v neustálém strachu a jsme unavení. Naší jedinou nadějí je vyjít do ulic a naléhat na všechny naše spoluobčany, aby povstali. Přitom bychom ale neměli zapomínat na to, že v Mexiku je sociální protest zločin, který může být splacen odnětím svobody nebo naším vlastním životem.

 

"Hej, proč mě nevyfotíš? Ať ostatní vidí, že Maroko není jen o krásné přírodě a dobrém jídle, ale i o přitažlivých mužích."

 

"Víte, když to roztočím hodně rychle, vzlétnu…." (Honduras)

 

"Příteli, víte, co to je?"

"Řekl bych, že prasečí játra."

"Ano, někde jsem četl, že prasečí játra mohou být transplantována člověku. Dovedete si to představit? Je to neuvěřitelné. A nejen játra, mluvili i o transplantacích srdce. Prý zkusili dát prasečí srdce opici, která potom žila další dva roky! Jsem řezník a prodávám maso, ale pokaždé, když prodám nějaký prasečí orgán, myslím na tohle. Jednoho dne ke mně přijde kluk a řekne: 'Hej šéfe, jedny játra, moje matka potřebuje nová!'" (Filipíny)

 

"Hraní bylo jednou z nejdůležitějších lekcí v mém životě. Dovedlo mě k zamyšlení, kým doopravdy jsem a jak chci přispět společnosti. Poukázat na pravdu, přestat se klamat. Bylo to to, co mě spojilo s mými emocemi, co mi pomohlo, abych se necítila v životě ztracená.

Lépe řečeno, právě hraní zažehlo mou potřebu najít sama sebe. Cesta k poznání, k hledání pravdy o sobě samém je nekonečná, protože ani na konci nikdy nevíme, kým doopravdy jsme. Ale toto pátrání je to, co pro mne umění znamená. Dalo by se říct, že umění mi vlastně zachránilo život." (Nikaragua)

 

"Řekli mi, že když jsem se narodila, vše se změnilo. Celé společenství. Předtím nebyly žádné televize, telefony ani větráky. Teď nosíme městské oblečení a pouze staří chodí bosi a nazí. Dříve byly domy otevřené, takže jimi mohl proudit vítr, dnes máme zdi. Stydíme se před sebou..." (dívka z kmene Emberá, Panama)

 

"Jako inženýr jsem pracoval přes 40 let. Dříve to bylo jiné, vše se muselo kreslit ručně. Dovedete si to představit? Často jsme pracovali přesčasy a neměli moc volna. Teď mi je 84 a věřím, že se svou praxí bych se v některé z vyspělých zemí mohl dostat minimálně do střední vrstvy. Místo toho jsem zde, s domem, který si nemohu dovolit opravit, bez auta nebo nového bytu. A zjišťuji, že ceny za vodu, elektriku a telefon se stále zvyšují." (Shanghai, Čína)

 

"Tenhle koš chci zítra prodat na trhu. Když nemusím jít pracovat na pole a nejsem unavená, výroba mi většinou trvá 2 až 3 dny." (Indonésie)

 

"Zpomalme, přátelé. Nikam se nedostaneme, když moc chvátáme. Pokud ji teď přinutím k běhu, možná se do cíle dostanu rychleji, ale do konce týdne se na mne nepodívá." (u města La Uvita, Kolumbie)

 

"Ve starověké Číně byly čtyři proslulé krásky. Jedna z nich, jménem Xi Shi, pocházela z města, kde jsem se narodila. Podle legendy byla tak krásná, že když se podívala do rybníčku ve své zahradě, učarovala všem rybám, zapomněly plavat a potopily se ke dnu…Tyhle legendy jsou hrozně zajímavé a inspirují mne, abych ve svém životě riskovala."

"V jakém smyslu?"

"Chci se stát modelkou." (Shanghai, Čína)

 

"Potkal jsem ho na černé pláži poblíž města Lela." (Indonésie)

 

"Dnešek je jediný klíč k zítřku, je nezávislý na minulosti. Proto žijme přítomností. – Podle toho se v životě řídím. Pocházím z Číny a teď právě studuji Matematiku a Finance na Kolumbijské Universitě v New Yorku. Jedu domů, na návštěvu k rodičům." (Moskva, Rusko)

 

"Pravý královský voják se podle toho také musí chovat."  (Jordánsko)

 

"Možná má láska význam, jen když je šťastná, ne smutná…"

"Jsem z Ekvádoru, ze země, která mi dala slunce, rodinu a nejkrásnější vzpomínky na dětství. Potom mě osud a láska přivedly do Belgie, abych poznala nový svět a ponaučila se ze setkání s novými lidmi. Žiji svobodně a s odhodláním být šťastná, kdekoli budu."

 

"Probudila jsem se, vyšla z domu a našla Tě, jak stojíš uprostřed naší vesnice… To znamená, že stále spím. Teď zavřu oči a představím si, že mě vezmeš do své země, takže až je znovu otevřu, budu na úplně jiném místě." (Indonésie)

 

Zaujal vás tenhle projekt a chcete se dozvědět víc? Oficiální stránky tohoto cestovatele, který si splnil své sny, jsou tady.